Sírové knôty na dezinfekciu nádob, pivníc 0,4 kg

Knôt sa zavesí na drôt, hore sa zapáli, vloží sa do nádoby, ktorá sa má ošetriť (sudy, demižóny atď.), a nádoba sa uzavrie zátkou.
Po dvoch hodinách sa drôt vytiahne z ošetrenej nádoby tak, aby zvyšok knôtu zostal neporušený.

Pri ošetrovaní priestoru sa knôty zavesia na voľné miesto v bezpečnej vzdialenosti od horľavých predmetov a zapália sa.
Po zapálení okamžite opustite miestnosť a zatvorte ju! Po 2 hodinách miestnosť vyvetrajte.

Naošetrenie väčších priestorov (nad 5^m3) odporúčame použiť náš výrobok na výrobu sírových sviečok.

UpozorneniePri horení sa uvoľňuje oxid siričitý, toxický plyn, CAS 7446-09-05.

Obsahuje síru (800 g/kg).

Síra (chemická značka S, latinsky Sulphur ) je žltý nekovový chemický prvok, ktorý je v prírode pomerne hojne zastúpený. Patrí do skupiny chalkogénov. Síra bola známa už v staroveku a napríklad v starej Číne slúžila ako jedna zo zložiek strelného prachu. Síra sa dodnes používa ako súčasť rôznych výbušnín a zábavnej pyrotechniky, hoci význam týchto zmesí od vynájdenia dynamitu výrazne poklesol. V chemickom priemysle sa elementárna síra používa najmä na vulkanizáciu kaučuku. Množstvo síry pridanej do zmesi potom určuje tvrdosť výsledného produktu. Okrem toho je elementárna síra základnou surovinou na výrobu kyseliny sírovej.
Síra je dôležitou zložkou rôznych fungicídov, t. j. látok, ktoré pôsobia proti rastu húb a plesní. Sírenie pivníc a sudov na skladovanie vína alebo piva účinne zabraňuje rastu nežiaducich plesní a mikroorganizmov.

Síra je obsažena v řadě molekul, nezbytných pro fungování živých organizmů. Typické jsou esenciální aminokyseliny jako cystein a methionin, které tvoří součást bílkovin, přítomných prakticky ve všech živých organizmech. Před rokem 1989 byl oxid siřičitý hlavním problémem kvality ovzduší, především v důsledku masivního spalování uhlí s vysokým obsahem síry. Reakcí s vodní parou obsaženou v atmosféře vznikají kyseliny siřičitá a sírová, které se podílejí na vzniku kyselých dešťů, jež se podílely na zničení smrkových lesů např. Jizerských a Krušných hor. Mezi lety 1990 až 2006 došlo v České republice k poklesu emisí SO2 téměř o 90 % v důsledku instalaci účinných odsiřovacích zařízení, většinou za použití alkalických sorbentů (mletý vápenec nebo magnezit). V posledních letech stoupají emise SO2 z malých zdrojů. V současnosti představují emise oxidů síry problém hlavně v zemích třetího světa jako Čína